Pomoc v závislosti...

CO TĚ NEZABIJE, TO TĚ POSÍLÍ

     Nejvíc se bojím, že nebudu hoden svého utrpení. (F. M. Dostojevskij)

     Nejsem si už jistý, kde jsem četl tuto větu spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nejsem si ani jistý přesnou interpretací, a tak ji nevydávám za citát. Smysl však jistě zůstává.
     Nejkrásnější je holá myšlenka, která nechává prostor pro pochopení podle čitatelových potřeb.
     Různě bych se na výše uvedené řádky díval v dílčích obdobích svého života. Jinak před starostmi, které přinesl, jinak při nich samotných a jinak po prožití (například) svého pobytu v léčebně. Jisté jen je, že některé mé problémy i po vyřešení nikdy neskončí, ale budou i nadále ovlivňovat celý můj život. Musím s nimi žít, ale chci jich být hoden.
     Jednu poznámku k výroku pana spisovatele si přece jen neodpustím - Dostojevskij tady neřeší, jestli nějaké utrpení přijde. Prostě s ním počítá jako součástí života a přijímá jej. Nedává tak prostor pro lomení rukama “proč právě já“. Ano, právě TY a neřeš, proč přišlo utrpení k tobě, ale jak s ním naložíš. Až budeš hoden svého utrpení, je čas na proč. Jinak bude tvé proč, i odpovědi na ně, hodně pokřivené.

Jiří Adámek