Pomoc v závislosti...

ŠEST DNÍ PRACOVATI BUDEŠ….

Mám po čtyřech nočních směnách a napadají mě samé kraviny. Není to tak úplně k zahození, protože po nočních směnách mě nenapadá většinou vůbec nic – tma, prázdno a nezájem.

(Čtenáři mají smůlu, protože „nic“ nejde napsat a neotravoval bych, ale kraviny jo a tak to musíte číst).

Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest. Zajímavé číslo je ta šestka, tak trochu nedotažené řekli by skeptici zabývající se magickými čísly. Prý by dokázali pochopit magické číslo sedm, ale šestce něco chybí. Prd jí chybí. Je úplně dostačující. Teda alespoň co se týká počtu dětí. Vážně mně šest stačí. Při krmení nejde poznat moc velký rozdíl mezi „míň“ a šest. Vždycky jsem říkal, že děti jsou jak králíci – jestli mám jednoho, nebo šest, stejně musím každé ráno dát seno do žlabu a tak je to víceméně jedno a práce stejná. Rozdíl nastává tehdy, kdy nechci být pouhým krmičem, ale rodičem (to je rým, proč nepíšu básně?). Budovat vztahy dá vážně dřinu a tu je rozdíl od králíků, to není šest v jednom, jak by přemýšleli tvořitelé reklamních letáků, ale jeden po druhém. Na samotě u lesa by zaznělo – to máte zájem, pochopení, lásku, trpělivost, radost, strádání, obavy, hněv, nepopsatelné jiné emoce, učení, nátlak, přetahování, nemoci, nevděk, nedocenění a kapesné. Kde hledat tu kupku sena ve které má být schovaná jehla? Tu si musí najít každý sám stejně jako já a já jsem šťastný. Ne pořád, ne za každou maličkostí, ne za každou etapou, ale jsem šťastný. Bůh obrazně stvořil svět za šest dnů (heuréka -tady je ta šestka, která může přinášet symboliku), šest celých dnů makal na svém snu a teprve sedmý den mohl dát „nohy na stůl“ a užívat si odpočinku. To je poměr 1:6 – šest dílů snahy na jeden díl radosti, klidu, odpočinku po dobře vykonaném díle. Stvoření světa ještě neskončilo a já se podílím na nekončícím pokračování, jsem součástí díla, jsem proces sám a tak nastavený, symbolický a „okoidní“ poměr 1:6 je dobré přijmout za své. Nemůžu vážně mít neděli každý den, neexistuje poměr 6:6, ale existuje naděje na den odpočinku. Chcete-li mít také neděli, tak to máte předtím pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek, sobotu.

Ano- pane Kundera, ta lehkost bytí je - nesnesitelná.

P.S. Jestli si někdo na základě tohoto fejetonu udělá neděli až po zplození šesti dětí, nebudu mít sice strach o svůj důchod, ale chov králíků je také docela pěkný koníček.