Pomoc v závislosti...

Dobrý den.

Problémy nás v životě potkávají neustále. Někdy velké, někdy malé. Co je na nich zajímavé? Třeba to, že si je můžeme úspěšně způsobit sami. Také to, že z problému není až tak těžké vymodelovat přímo ukázkový chronický problém. Přečtení knihy Systemická terapie a poradenství mě inspirovalo k víceméně přepisu návodu, který vám předkládám.

1. Představte si v duchu sebe například posledních deset let. Člověk se mění že? Třeba jste zmoudřeli, jste zkušenější, trpělivější. Prosím vás, hlavně si nevšímejte a nevnímejte rozdíly v průběhu času, ale pozorně si připomínejte, co zůstalo stejné. Je to moc důležité, jinak byste mohli začít být spokojení!
   
2. To samé se týká změn ve vašem životě, kterým se vám čistě omylem nepodařilo vyhnout. Hlavně je nijak nevyznačit a nepřipomínat! Žádné oslavy vašich narozenin, oslavy narozenin jiných lidí, oslavy výročí svatby, oslavy úspěšně složených zkoušek …, vlastně žádné oslavy – ani pohřby.
   
3. Snažte se porozumět minulým událostem tak, abyste vždy byli obětí - ne aktérem. Důsledně analyzujte, jak a proč vám vaši nemilující nebo přehnaně starostliví rodiče, vaši utiskovatelé – učitelé, spolužáci, nadřízení, kolegové, vaše nemoc či společenské poměry, ještě nikdy nedali možnost volby udělat věci jinak.
   
4. Nenechte se stresovat myšlenkami, že by se vám snad dnes mohlo dařit lépe než tenkrát, protože se vám konečně podařilo vytvořit a stabilizovat svou problémovou minulost. Žijte s heslem: „Minulost je můj osud“.
   
5. Své současné chování vnímejte a také jej neúnavně popisujte okolí, jako sled nedostatků (deficitů), nikdy jako smysluplnou, či „nedejbože“ kreativní reakci na dané okolnosti. Pokud hodnotíte chování jiných lidí, nesnažte se vnímat kontext situace. Hodnoťte je na základě jejich věčně neměnných vlastností nebo ještě lépe poruch.
   
6. Nesnažte si určovat plány do budoucna. Budoucnost je potřeba rozostřit a tak žádné představy v detailu, ale právě naopak zeširoka, globálně. Jestliže se vám právě vede špatně, snažte se především neuvědomit si, co byste dělali jinak než dnes, aby se vám vedlo lépe.

Když se vám podaří mé rady uskutečňovat, stačí se nadále chovat pouze odpovídajícím způsobem a máte vytoužený stabilní problémový chronický vnitřní vzorec prožívání. Nejvíc a navíc pomůže (hledejte takové), pokud důležití lidé kolem vás sdílejí tytéž názory, posilují vás v nich a v tomto duchu s vámi jednají jako s „bezbranným chudákem“.

P.S. Tento návod je základní kurz. Snad dříve než za půl roku napíšu nástavbový kurz, kde bych z moudré knihy „přeložil“ do lidového jazyka, jak chronifikovat sociálněpsychiatrické problémy.

Váš Jiří