Pomoc v závislosti...

UŽÍVÁNÍ PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ 

Děti matek užívajících drogy jsou od rané fáze vývoje vystaveny působení různých negativních faktorů, které mohou vážně ohrozit jejich vývoj.

Děti matek užívajících drogy patří do rizikové skupiny z hlediska porodnictví, dětského lékařství, psychologie a sociologie. Vyskytuje se riziko úmrtnosti plodu, vzniku vrozených vývojových vad, nedostatečného růstu, poškození mozku, předčasného porodu, narození mrtvého dítěte aj. Navíc jsou po porodu ohroženy vznikem abstinenčních příznaků, které vyžadují léčbu, dále pak častějším výskytem onemocnění v novorozeneckém věku.

Psychoaktivní látky v těhotenství

Psychoaktivní látkou rozumíme drogu, to znamená přírodní či syntetickou látku, která má psychotropní efekt a při kontinuálním užívání vede k psychické či fyzické závislosti. V populaci jsou nejrozšířenější drogy alkohol, tabák a kofein.

Psychoaktivní látky působí na organismus psychostimulačně -vyvolávají stavy euforie, zrychlují psychomotoriku a psychoinhibičně - potlačují úzkost a depresi, snižují psychomotoriku, a působí desinterakčně (vyvolávají iluze a halucinace).

Tyto látky jsou aplikovány do organismu různými způsoby (ústy, nitrožilně, inhalačně -kouřením, čicháním či šňupáním). Drogy se třídí do kategorií podle somatického a psychického účinku. Základní rozdělení drog je na legální (alkohol, tabák, kofein) a nelegální drogy (sedativa, stimulancia, halucinogeny, opiáty, organická rozpouštědla).

Užívání alkoholu v těhotenství

Výzkumy ukázaly, že i pouhé malé dávky alkoholu konzumované během těhotenství mohou velmi vážně poškodit plod. V těle těhotné ženy není alkohol dopravován jen ke všem orgánům a tkáním, ale též k placentě, kde snadno prochází přes membránu oddělující mateřský a plodový krevní systém. Touto cestou je alkohol dopravován přímo k plodu a ke všem jeho vyvíjejícím se tkáním a orgánům.

Pokud pije těhotná žena alkoholické nápoje, koncentrace alkoholu v krevním řečišti nenarozeného dítěte je stejná jako její. Avšak na rozdíl od matky, játra plodu nedokážou odbourávat alkohol stejnou rychlostí jako u dospělého jedince. Ve skutečnosti koncentrace alkoholu v krvi nenarozeného dítěte je během druhé až třetí hodiny po konzumaci alkoholu dokonce vyšší než u matky.

Fetální alkoholový syndrom

Plně vyvinutý fetální alkoholový syndrom (FAS) připadá odhadem u 1 ze 750 novorozeňat. U žen užívajících alkohol ve větším množství se FAS vyskytuje u 30% narozených dětí.

Pro děti narozené s FAS jsou typické následujícÍ symptomy: Nízká porodní váha a po celý život nezdar v dohánění fyzického růstu svých vrstevníků - hlava je malá s úzkými očními štěrbinami a plochou střední částí obličeje. Dále je charakteristický nízký hřbet nosu, chybějící rýha mezi nosem a horním rtem. Mozek je poškozen ve smyslu mentální retardace, dítě má slabý sací reflex, trpí poruchami spánku, je nepokojné a podrážděné, krátkou dobu udrží pozornost. Celkový vývoj je zpožděn, ale ne všechny děti musí být mentálně retardovány. Objevují se též další příznaky, jako svalové problémy, potíže s kostmi a klouby, pohlavní defekty, srdeční poruchy a poruchy ledvin.

Účinky užívání opioidů na plod a novorozence

V praxi se setkáváme s nízkou porodní váhou u plodu, která je zjišťována až u 25 % dětí.

Dalším negativním projevem, který způsobuje užívání opioidů matkami, je novorozenecký abstinenční syndrom (NAS), který se může vyskytovat až u 95% dětí. Novorozenecký abstinenční syndrom nemá vždy přímý vztah k množství opioidů, které matka užívá, ani k množství opioidů v krvi dítěte. NAS obvykle nastupuje během 48 hodin po porodu, v malém procentu případů se může opozdit o 7-14 dnů.

NAS se u dětí obecně projevuje zíváním, zvracením, kýcháním, tremorem, hypertonusem, nekoordinovanými pohyby úst a očí, pronikavým křikem, neklidem, podrážděností, poruchami spánku, intermitentní cyanózou, apnoe, poruchami sání, neefektivním sáním, nízkým přírůstkem na váze, zvýšenou produkcí hlenu, zvýšenou reakcí na zvuky a křečemi.

Vliv účinků sedativ v těhotenství

Sedativní účinky barbiturátů jsou známé od roku 1902 a o tři roky později byl popsán v Německu první případ závislosti a abstinenčních příznaků po jejich vysazení.

Velké dávky sedativ v těhotenství mohou mít za následek deformace obličeje, malformace prstů, retardace, zpomalený vývoj novorozence a dlouhodobé, pravidelné užívání vede k neonatálnímu abstinenčnímu syndromu.

Stimulační drogy v těhotenství

Nejčastěji zneužívané stimulační drogy jsou legální a všudypřítomné, jsou jimi káva, čaj a tabák. K ilegálním drogám této kategorie patří především koka a její účinná látka kokain a dále syntetické látky, zejména amfetamin a jeho deriváty. V ČR je nejznámější drogou pervitin.

Kofein je jednou z nejvíce užívaných drog vůbec, nejméně 52 % lidí pije kávu, 29 % čaj a 58 % nealkoholické nápoje obsahující kofein. Vztah k nízké porodní hmotnosti a předčasným porodům není prokázán.

Existuje pevné spojení mezi kouřením (nikotin) a růstovou retardací plodu. Kouření zpomaluje fetální růst, porodní váha je redukovaná o 150-300 g u dětí kuřaček. Přestane-li těhotná kouřit v 7.-8. měsíci, je patrný kladný efekt na fetální růst. Účinky pasivního kouření ukazují zvýšenou frekvenci respiračních infekcí u dětí exponovaných tomuto prostředí.

Koka, resp. kokain zvyšuje krevní tlak a působí nepravidelný srdeční rytmus. Jeho užívání ve vyšším stadiu těhotenství může matce přivodit srdeční záchvat, je zvýšeno nebezpečí poškození plodu, úmrtnosti i narušení následného vývoje.

Dítě se může narodit předčasně či s nízkou porodní váhou, může být náchylné k vážným zdravotním komplikacím, zažívacím problémům, infekcím apod.

Užívání drog v prvním trimestru zvyšuje riziko vrozených vad. Jiné problémy se mohou týkat opožděného vývoje dítěte. Specifické působení kokainu se projevuje schopností drogy zužovat cévy a tím omezit proud krve od matky k plodu a zpět, což může mít za následek vznik spontánního potratu. Při dlouhodobějším užívání tzv. extáze (Ecstasy, MDMA) některé ženy uvádějí, že jejich menstruační cyklus začal být nepravidelný a menstruace byla silnější než obvykle, či se nedostavila vůbec. Při graviditě je zde riziko potratu.

Užívání halucinogenů v těhotenství

Halucinogenní drogy představují širokou skupinu přírodních i syntetických substancí. K přírodním halucinogenům patří látky obsažené v různých druzích hub, kaktusů a divokých i kultivovaných bylin. Ze syntetických halucinogenů je nejznámější LSD. V nižších dávkách působí pouze euforii, zvýšenou vigilitu a vyvolává změnu vnímání. Při dávkách 100-300 ug se dostavují halucinace, které mohou být nepříjemné s úzkostnými a depresivními epizodami. Abstinenční příznaky se u halucinogenů neobjevují, novorozeně však může být neklidné či plačtivé.

Užívání těkavých látek v těhotenství

Tuto skupinu charakterizují organická rozpouštědla, ředidla, lepidla, čisticí prostředky, barvy a laky. Poměrně rozšířenou látku reprezentuje v České republice především toluen, který se inhaluje různými způsoby. Účinná dávka toluenu je několik mililitrů. Účinek se dostavuje během několika minut a odezní během několika desítek minut.

Vdechování toluenu působí poruchu vědomí, obluzení provázené živými barevnými halucinacemi. Při delším zneužívání dochází k celkovému otupění, poruchám emotivity a chování, zejména k afektivní labilitě, agresivitě, ztrátě zájmu a výkonnosti. Vzhledem k tomu, že všechny těkavé látky mohou proniknout placentou do  oběhu plodu, je zde vysoké riziko, že plod bude poškozen.

Mohou se vyskytovat malformace plodu, jeho opožděný vývoj, výskyt mentální retardace. Děti narozené těmto matkám jsou ohroženy vyšším rizikem kojenecké úmrtnosti, syndromem náhlého úmrtí kojence a poporodním útlumem dýchacího centra. Po porodu se mohou objevit abstinenční příznaky.

Prenatální péče o těhotné užívající návykové látky

Těhotná žena užívající návykové látky by měla být vyšetřena nejen lékařem, porodní asistentkou, ale také drogovým specialistou. Prenatální péče těhotných žen užívajících návykové látky je stejná jako u žen, které látky neužívají.

Navíc by měla být doplněna o kontakt s nízkoprahovým střediskem zabývajícím se touto problematikou. V Praze to je například Centrum pro rodinu v Praze 10, Přípotoční 3. Prenatální péče má několik fází, nejdříve je prováděna depistáž pomocí streetworkerů, nízkoprahových středisek či hygienické služby.

Při užívání menšího množství stimulačních drog je možná ambulantní léčba, u masivního užívání drog je doporučována ústavní léčba. U žen užívajících opiáty do 300 mg je doporučována detoxikační a následně ambulantní léčba. V této fázi je třeba zvážit motivaci klientky a její možnost reálné abstinence. U klientek, které nejsou schopny dodržet abstinenci nebo užívají dávku nad 500 mg je doporučována substituční terapie.

Substituční léčba u těhotných matek

Při závislosti na opiátech se využívá k léčbě methadon, který účinkuje v CNS obdobně jako morfin. Má silné analgetické účinky, centrálně tlumivý efekt, může vyvolat depresi dechového centra, ovlivňuje hladké svalstvo a snižuje bazální metabolismus.

V případě zařazení do substitučního programu má těhotná žena tříměsíční dobu na adaptaci, ve které může přetrvávat užívání ostatních nelegálních návykových látek.

Před zařazením do substitučního programu je lékařem provedeno interní vyšetření. Do substitučního programu dochází těhotná žena každý den, je pravidelně kontrolován její zdravotní stav a je prováděna kontrola moči na přítomnost nelegálních návykových látek.

Závěr

Závislost se svými následky není pouze zdravotnickým problémem, ale i problémem sociálním. Novorozenci, kteří se narodí závislým matkám, jsou většinou adepty na pobyt v kojeneckých ústavech či jiných sociálních zařízeních. Zodpovědnost za prevenci nese celá naše společnost, jejímž základem úspěchu je ucelená koordinace mezi všemi odborníky, kteří s touto rizikovou skupinou přicházejí do kontaktu.

Zdroj:
K.Sedláčková, B.Žižková: Dopad užívání psychoaktivních látek v těhotenství, Časopis Sestra, 7/2007