Pomoc v závislosti...

VÝVOJOVÉ FÁZE ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU DLE E.M. JELLINEKA:

1.POČÁTEČNÍ - zvyšují se dávky alkoholu, zkracují se přestávky mezi jednotlivým pitím.

2.VAROVNÁ – dotyčný pije tajně, aby nebyl rozpoznán jeho abusus, trvalé myšlenky na alkohol, pocity viny, dychtivé pití první dávky. Citlivost na zmínky o alkoholu, občasná opilost, začínající „okénka“/výpadky paměti/. Vyhledávání party, kterou později dotyčný označí jako špatnou společnost. Organismus se ještě dokáže přizpůsobit zvyšujícím se dávkám bez viditelných konfliktů.

3.ROZHODNÁ - ztráta kontroly, marnost kontrolovaného pití, výkyvy nálad, zúžení zájmů, konflikty na pracovišti, společenský sestup. Objevují se tělesné příznaky – často vznikají sexuální potíže, doprovázené případnou žárlivostí, „okénka“.
     Piják se stává alkoholikem, přizpůsobivost /tolerance/ organismu na alkohol stále ještě stoupá. Jedinec přestává ovládat alkohol, alkohol ovládá jeho.
     U této rozhodné fáze jsou důležité následující skutečnosti:
     Začínají se hromadit problémy, které si vynucují kratší či delší abstinenci. V této fázi alkoholik považuje schopnost abstinovat za důkaz své silné vůle a začíná vždy znovu pít s přesvědčením, že takříkajíc „bude alkohol ovládat“. Zde však začíná jeho tragický omyl!! Často pak bude trvat dlouhá léta, kdy alkoholik usiluje o nemožné – pít alkohol s mírou!! Dle zkušeností lékařů trvá 5-10 let, než si pacient v tomto smyslu přizná porážku a uzná, že jeho problém vyřeší jen trvalá abstinence. Na tu však výjimečně stačí sám, většinou potřebuje pomoc odborníků. 
     Racionalizační postoje – alkoholik hledá pro své pití vysvětlení, vytváří důvody proč v pití pokračovat.
     Má potřebu pít ráno i přes den – ranní a denní doušky.

4.KONEČNÁ - pití v kteroukoliv denní dobu, výrazné oslabení tělesného i duševního stavu, snížená tolerance, několikadenní tahy. Dotyčný vyhledává osoby pod svoji sociální úrovní k příležitosti požívání alkoholu. Dochází k požívání i technických prostředků /okeny,lihu,alpy atd./. Časté bývá vyhledávání jakékoliv příležitosti k opití. Dochází k tzv. debaklu, bez alkoholu to nejde a s ním také ne. Mizí racionalizační postoje.

     Všechny znaky uvedených vývojových fází nemusí být nutně přítomny. U všech stádií platí, že pacient zlehčuje své potíže / „ještě jsem léčení nepotřeboval, jiní pijí více a nejsou tady“/, nebo své jednání rádoby ospravedlňuje   /„já piju jen pár plzní na ledviny, ta trocha alkoholu nemůže škodit“/ atd.
     Tato vývojová stádia alkoholika trvají 10-15 let, u mladistvých 3 roky.

 TYPY ALKOHOLISMU DLE E.M JELLINEKA:

     Všichni alkoholici nepijí stejným způsobem. Někteří pijí pravidelně v menších dávkách, někteří pijí nárazově jednou za čas.
     Jellinek rozdělil pijáky do pěti typů. Nejvýznamnější je typ gama, což je tzv. anglosaský typ závislosti, který se vyskytuje v USA, Kanadě, Skandinávii, ale z největší části také u nás. Hlavními znaky tohoto typu je zvýšená přizpůsobivost organismu na alkohol, ztráta kontroly pití, naproti tomu však schopnost abstinovat / viz 3.fáze/. Tolerance zpočátku ještě stoupá, pak ve čtvrté fázi klesá. Patří sem většinou pijáci piva a destilátů.
     Typ delta je charakterizován tím, že není ztráta kontroly, ale je neschopnost abstinovat. Při porušení přísunu alkoholu se objevují abstinenční příznaky daleko významněji, než u typu gama.
 Jde o typ „nikdy opilý, ale také nikdy střízlivý“. Tento typ je rozšířen zejména ve Francii a zemích s větší konzumací vína např. na jižní Moravě. Potíže jsou především po zdravotní stránce, na rozdíl od typu gama, kde se objevují problémy hlavně společenského charakteru. Obojí se však často prolíná.
     Typ epsilon zahrnuje kvartální pijáky, jde o periodické požívání alkoholických nápojů.
     Dále se rozlišuje typ alfa – tito lidé pijí proto, aby si navodili euforii, odlehčili od svých životních potíží. Nedochází ke ztrátě kontroly a není plně rozvinuta závislost na alkoholu.
     Typ beta – tito jedinci pijí příležitostně, ale pravidelně (odpovídá abúzu alkoholu, tj. nadměrnému požívání alkoholických nápojů, které vede k opilosti).                                                 
    

ZNAKY   ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU

           Během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů:

1. Silná touha nebo pocit puzení požívat alkohol / angl. craving, bažení /, s níž měla osoba dříve zkušenost.

2. Potíže v sebeovládání / sebekontrole / - jedinec není schopen dostatečně kontrolovat jak začátek požívání alkoholu, tak ukončení.

3. Tělesný / somatický / odvykací stav – při vynechání alkoholu vznikají odvykací potíže

4. Růst tolerance – tolerance se projevuje tím, že k dosažení stejného účinku je třeba vyšších dávek alkoholu nebo že stejné dávky mají nižší účinek ( příklad otázky: Po kolika pivech cítíte, že nepijete vodu? )

5. Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch pití alkoholu a zvýšené množství času potřebné k zotavení  se  z  účinku  alkoholu 

6. Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků  na tělesném i duševním zdraví, v práci, v rodině, vztazích,    problémy se zákonem, úřady apod.