Pomoc v závislosti...

PSÍ  ROMANCE

     Máte psa? My ano. Kdo má a ještě k tomu ho donesly domů děti, bude vědět o čem mluvím. Po celý den bývá problém s venčením a veškerá starost o něj se děje formou příkazů. Přesto je to vděčný tvor a pomáhá výchově, ale někdy připraví zajímavé a podnětné zkušenosti. Tak třeba někdy v lednu kolem desáté hodiny večer jsem musel jít venčit já. Není to nic moc jít se v zimě před spaním procházet se psem. Je to ale lepší, než čistit koberec a hlavně je vám psa líto, protože je to živý tvor a vděčný společník. Takže sáček na hovínko s sebou do kapsy (žijeme ve městě a děti se nedívají, kde co leží), psa na vodítko a jde se. Nakonec příjemná procházka, jako spousta věcí, ke kterým se člověk přinutí a jde je nakonec udělat. Jen jsem nepočítal, že svou potřebu vykoná pod strom na trávu (sníh byl jen okolo stromu) a ještě k tomu mezi šišky. Řekněte, napadlo by vás brát se psem a sáčkem ještě baterku? Jedna šiška jak druhá, potvory taky hnědé a mně nedal pocit odpovědnosti vůči dětským botám a následně i domácím chodbičkám (o možném uklouznutí a zranění ani nemluvím) nechat vše jen tak. Slyšel jsem již o hledání jehly v kupce sena a věřte, že na případné dotazy kolemjdoucích, bych raději volil tuto variantu odpovědi. Nekonečné hledání nakonec bylo úspěšné. Ta radost a pýcha na nalezené hovínko.
     A poučení? Poučení z toho taky plyne! Jak by ne u abstinenta po léčbě. Někdy se prostě oplatí hledat, co smrdí, i když to na první pohled není vidět.
Ta radost a pýcha.....................

           Váš Jiří